S měsíčním odstupem a snad i s nadhledem. 28. 4. 2010 proběhlo v Braunově sklepě další v pořadí již čtvrté setkání Web Analytics Wednesday. Tématem bylo „Měření sociálních médií“, tedy téma nanejvýš aktuální. Sešla se početná společnost a nakonec se ukázalo, že největším přínosem k celému večeru, alespoň pro mě, byla právě debata k tématům a reakce přítomných inspirované prezentacemi.
Přemluv bábu
První věc, které mě zaujala, byla v prezentaci Jiřího Brázdy (Optimics), která byla o tom, co v rámci sociálních sítí vlastně máme měřit. Jiřího otázka, která mě donutila vážně se zamyslet, byla: „Co je cílem videa „Přemluv bábu“?“. Je to získání největšího počtu zobrazení videa nebo je to úspěch pravicových stran v nadcházejících volbách? Jak Jiří uváděl, jedná se asi o něco mezi tím, ale co všechno je to mezi? Když jsem se k tomu problému později vracel, došel jsem k závěru, že tohle video mělo možná ještě další cíle. Přimět mladé lidi vůbec jít volit, připomenout, že volby už budou brzy, připomenout, že volby vůbec jsou a že mohou, ale nemusejí mnohé změnit. Celá věc se tím možná ještě komplikuje a obrys jasných a měřitelných KPI se rozplývá jako obláček páry.
Měřit, měřit, měřit...
Prezentace Marka Prokopa byla dobrým uceleným pohledem na problematiku měření Facebookové Stránky. Přinesla pro mě zajímavé zjištění. V rámci zobrazení trendů funguje interní měření Facebooku vlastně identicky s Google Analytics. Můj závěr je, že není nutné měřit něco, co je již jednou měřeno. Na druhou stranu, proč to nedělat, když to jde a je to tak jednoduché?
Reálně ale nemá počet návštěv na Facebookové page téměř žádnou vypovídající hodnotu o tom, zda je tento způsob komunikace úspěšný, či ne. Protože většina komunikace Facebookové page probíhá na zdech těch uživatelů, kteří jsou jejími fanoušky.
Jak vyzrát na náladu
Největší diskuze se rozpoutala v rámci prezentace Martina Petráška z eMerite. Nebudu zabíhat do podrobností a rovnou se zmíním o tom, co jsem si z toho odnesl já. Pokud máme představu, jak se naši stávající nebo potenciální návštěvníci či klienti cítí, můžeme lépe reagovat na jejich potřeby. Proto ale nepotřebujeme znát názor všech.
Sentimentová analýza, tedy analýza nálady, může pomoci odpovědět na potřeby naší cílové skupiny. Nejvíce se však na WAW diskutovalo právě o tom, jak velké množství uživatelů je třeba analyzovat, abychom získali relevantní informace o jejich náladě. Dělat složité a finančně i časově náročné analýzy sentimentu může být kontraproduktivní. Pokud víme, kde se pohybuje naše cílová skupina, stačí řešit jen dílčí segment a věřit statistice. Nejdůležitější je tedy vědět, kam naše cílová skupina chodí a pak už je vše jen otázkou dobře připraveného měření.
Vyřeší to smajlík?
A zpět na začátek. Jiří Brázda ve své prezentaci ukázal, jak snadno jde takové měření sentimentu udělat. Měření pomocí emotikonů (smajlíků) je přeci to nejjednodušší, vždyť právě smajlíky používáme pro vyjádření emocí v psaném textu. Zcela jednoduchou metodou sčítání pozitivních a negativních smajlíků byl rychle dosažen relevantní údaj o tom, jaký postoj zaujali čtenáři článku. V jednoduchosti je krása a právě tento přístup mi přijde neuvěřitelně efektivní. Rychle a relativně přesně odhadne náladu uživatelů určité služby.
Jak mohou smajlíky ukázat náladu obecenstva
Dostávat hotové informace je nuda. Získávat podněty a inspiraci v konstruktivní diskuzi je naopak úžasné. Na WAW se mi to povedlo a tak už se těším na příště :-).
