O úspěchu, či neúspěchu webové stránky čím dál více rozhoduje její použitelnost. Jejími hlavními úkoly je zařídit, aby návštěvník našel požadované informace snadno a rychle, a podporovat tak celkové cíle webu. Typicky tedy přeměnit návštěvníky v zákazníky, kteří se na web vracejí a opakovaně nakupují.
Vyhrát nemusí vždy pouze jeden!
Když ale dojde řeč na testování použitelnosti webu, často vznikají pře o to, která metoda je lepší: expertní analýza použitelnosti, nebo uživatelské testování? Pojďme se na to tedy podívat.
Jaký je tedy mezi nimi rozdíl?
Zatímco expertní analýzu provádí odborníci na slovo vzatí a web hodnotí na základě svých zkušeností a heuristických technik; uživatelské testování využívá zástupců cílové skupiny daného webu.
Obě metody mají také mnoho společného, např. co se týče nalezení problémů v použitelnosti a jejich následné prioritizace či vyhodnocování designu z pohledu zkoumaných úkolů. Nasnadě je tedy otázka, jak moc se tyto techniky překrývají?
Ačkoliv obě techniky dokážou odhalit podobné problémy, podle průzkumu se výsledky jednotlivých metod překrývají v méně než 50 %(1). Expertní analýzy zpravidla najdou kvantitativně více problémů, avšak díky tzv. profesní slepotě mohou experti mnohdy přehlédnout v podstatě banální problém, který ale běžné uživatele může bít do očí na první dobrou. Nejkvalitnějšího výstupu dosáhneme vždy testováním.
Expertní analýzy jsou dobré…
Expertní analýzy použitelnosti jsou v praxi využívanější než uživatelské testování. Jsou levnější a rychlejší na zpracování. Analýza i s následným vyhodnocením zabere typicky pár dnů a odpadají náklady za pronájem prostor nebo nábor uživatelů na testování. Právě proto jsou analýzy často preferovanější volbou v případech, kdy potřebujeme čas a vynaložené finance stlačit na minimum. Původní spořivost se však v závěru absolutně nemusí vyplatit.
…ale uživatelské testování je tu pánem!
Uživatelské testování bezpochyby zabere daleko více času na přípravu a organizace. Je také finančně náročnější než expertní analýza, a to především z důvodu náboru vhodných respondentů z různých cílových skupin. Ale věřte, že to za ty peníze a úsilí stojí! Výsledky uživatelského testování poskytnou daleko lepší pohled na opravdové problémy, se kterými se reální uživatelé potýkají každým dnem. A často bezvýsledně.
Nespornou výhodou uživatelského testování je i to, že reakce na jednotlivé úkoly slyšíte a vidíte od reálných lidí v reálném čase. A nahrávky, které z testování vzniknou, poslouží jako velice dobře přesvědčovací nástroj při prosazování změn u vedení firmy, potažmo zadavatele. S trochou nadsázky můžeme říci, že je opravdu těžké přít se s videem zachycujícím uživatele v slzách, frustrovaného nespočtem pokusů najít na webu to, co skutečně potřebuje.
Je proto s údivem, jak obrovské množství webových stránek je spuštěno bez jakéhokoliv testu reálné použitelnosti stránky.
Závěrem je potřeba říct, že jak expertní analýza, tak uživatelské testování má ve správný čas na správném místě své opodstatnění. Expertní analýza je v praxi často využívána v raných fázích projektu, aby předpřipravila půdu pro uživatelské testování. I samotná expertní analýza je samozřejmě lepší možností než testování použitelnosti webu zcela vynechat. My v Dobrém webu jsme však zastánci toho, že je velmi důležité ukázat webovou stránku reálnému uživateli tak brzy, jak jen je to možné. Zjistíme tak z první ruky, co uživatelé na webu potřebují – a to hned na začátku, a ne až na konci celkového designu.
Na expertní analýzu a uživatelské testování je obecně nahlíženo jako na dvě zcela odlišné disciplíny. Nejefektivnější volba však spočívá ve využití obou těchto technik tak, aby specialisté ohodnotili kvantitativní problémovost stránky, a uživatelé tu kvalitativní.
Zdroje:
