Nedávno jsme měli příležitost testovat použitelnost webu určeného pro zákaznice středního a vyššího věku. Průměrný věk šesti testerek byl 59,3 roku. Skvělá příležitost poznat jejich uživatelské zvyklosti.
Všechny uživatelky byly z Prahy. Pravidelně nakupovaly online, ovšem většinou pomocí zadání čísla výrobku z papírového katalogu - brouzdání po webu tedy nebylo jejich doménou. Některé byly zkušenější, jiné reagovaly na počítač slovy "Ježišmarja, tohle po mně nemůžete chtít."
Testovaným materiálem byly interaktivní wireframy webu. Měl jsem obavy, zda uživatelky nebudou mít potíže s pochopením principu nedokonalého prototypu webu. Neměly. S testováním si poradily velmi dobře a pomohly nám identifikovat problematická místa.
Vedle přímých zjištění k danému webu jsem zaznamenal i několik zajímavostí o uživatelských zvyklostech testerek. A rád se o ně s vámi podělím.
1. Skrolování
Ani jedna z testerek nepoužívala kolečko myši. Stránku posouvaly tím, že klikaly na malé šipečky pod a nad posuvníkem. Tento způsob je samozřejmě velmi zdlouhavý. Posouvání stránky je pro ně evidentně poměrně náročnou činností a platí víc než kdy jindy, že vše důležité by mělo na stránce být vidět bez posouvání.
2. Pozice na stránce
S předchozím bodem úzce souvisí i fakt, že uživatelky často nevnímaly stránku jako dlouhou "nudli", která nahoře či dole pokračuje. Vnímaly jen to, co je aktuálně vidět v okně prohlížeče. Při zobrazení spodní části stránky například nemohly najít nákupní košík, který je umístěn v záhlaví. Není vidět = neexistuje.
3. Tlačítko Zpět
Potvrdila se stará pravda - tlačítko Zpět je jediným prvkem prohlížeče, který zná opravdu drtivá většina uživatelů. Testerky tlačítko Zpět hojně využívaly. Daleko častěji než navigační mechanismy přímo na stránce. Když potřebovaly, nezkoumaly odkazy na stránce, ale prostě se proklikaly zpět.
Univerzální srozumitelnost tlačítka Zpět potvrzuje i jedna uživatelka, která předtím nikdy samostatně s počítačem nepracovala a tlačítko Zpět neznala. Sama ovšem zmínila, že taková funckce by se jí hodila, a jakmile jsem jí tlačítko ukázal, okamžitě si jej bez problémů osvojila.
4. Drobečková navigace
Na webu byla přítomna velmi výrazná drobečková navigace. V podstatě na ní byl postaven pricip pohybu na webu. Předpoklad byl, že velká drobečkovka bude nejjednodušším způsobem navigace.
Předpoklad byl lichý. Uživatelky koncept drobečkové navigace zjevně neznaly a sám o sobě pro ně pochopitelný nebyl. Ani jednou ji během testu nevyužily a princip nadřazených a podřazených stránek v rámci struktury webu jim byl cizí. O to více používaly výše zmíněné tlačítko Zpět.
5. Taby
Uživatelky neznaly ani princip tabů. Pro většinu návrhářů jsou taby přepínající mezi různým obsahem bez reloadu stránky zcela standardním a užitečným prvkem. Ne tak pro starší uživatelky. Neměly problém přepnout na další tab. Ovšem když se chtěly vrátit na první tab, využily tlačítko Zpět. Čímž se nedostaly na předchozí tab, ale na předchozí stránku z historie prohlížeče.
6. Formulářové prvky
Dobře si uživatelky poradily s vyplňováním formulářových polí. Především textové inputy byly zcela bezproblémové. Uživatelky pochopily, že do nich mají zadat text. Pokročilejší prvky již byly srozumitelné méně. Roletka ("select") obstála s obtížemi, radiobuttony byly pro uživatelky nepochopitelné - především princip "vyberu jeden a ostatní tím eliminuji". Odeslat formulář tlačítkem nebyl problém.
7. Vysouvací menu
V jedné variantě návrhu bylo hlavním nástrojem pro navigaci klasické horizontální menu vysouvající se po najetí myši. U něj jsem se obával, že bude pro uživatelky obtížně ovladatelné. Ukázalo se, že vysouvací menu je pro uživatelky velmi příjemné a všechny jej výrazně ocenily. Dokonce i ty, které měly zjevné potíže s kontrolou kurzoru myši.
8. Odkazy
I tak základní prvek jako odkaz nemusí být pro uživatele samozřejmě pochopitelný. Na webu byly velmi důsledně a konzistentně podtrhané a barevně odlišené všechny odkazy. Díky tomu uživatelky pohyb po webu zvládaly docela dobře.
Nicméně bylo zcela zjevné, že vnímání uživatelek není na 100 % nastavené tak, že modrý podtržený text rovná se odkaz. V řadě případů pro ně takové odlišení nebylo dostatečně silným podnětem. Zejména tehdy, pokud text odkazu ke kliknutí nijak nevyzýval - například samotný název produktu. Uživatelky odkazy daleko více využívaly, pokud byly návodně nazvané, ve stylu "pokračovat", "běžte tudy", "objednat produkt" apod.
Zkrátka bylo to velmi zajímavé...
Osobně mě chování uživatelek v několika ohledech překvapilo. Co jsem čekal, že bude problém, nakonec třeba nebyl. A naopak věci zdálnivě zcela zřejmé uživatelky vnímaly jinak. Doufám, že vám mé poznatky třeba pomohou v návrhu vašeho webu. A nezapomeňte sami testovat - vždy se dozvíte věci, které jste nečekali.
Zajímalo by vás něco dalšího ohledně chování testerek? Rád se pokusím odpovědět.
