Uživatelské testování použitelnosti webu je nejčastěji vnímáno jako jednorázová, poměrné nákladná činnost. Jak tedy za testování ušetřit? Nebo ještě lépe, jak za stejné peníze získat víc užitku?
V odpovědi na předchozí otázky nechci slibovat konstantní objem práce za nižší cenu, taková kouzla bohužel zatím neumíme. Mířím spíše na otázku rozdělení nákladů, které do uživatelského testování můžete investovat. Po zběžném prostudování nabídek uživatelského testování na webu mám dojem, že snad ve všech případech se postupuje podle naznačeného scénáře: připravíme testování, pozveme na něj 6 – 8 uživatelů, sepíšeme výstupní zprávu a celé to bude stát minimálně několik desítek tisíc korun.
Jedním dechem pro jistotu dodávám, že takovou nabídku najdete i na našem webu, to pro šťouraly. Snad všechna testování, která jsme poslední dobou pořádali, však byla jiná – trend směřuje k častějšímu ověřování použitelnosti v kratších a jednodušších, tedy i levnějších, cyklech.
Tento článek je inspirován červnovým setkáním Klubu WebTop100, které mělo v názvu téma „Zapojte uživatele do přípravy svého webu“. Přednášejícími byli Radek Mašata (T-Mobile), Jakub Franc (SUN Microsystems) a Martin Snížek (za DIRECT Pojišťovnu), jejich prezentace najdete v archivu Klubu. Právě na „slidech“ Radka Mašaty si můžete přečíst, jak často své webové stránky testuje T-Mobile.
Vynechte závěrečnou zprávu
Podívejme se nejprve na to, jak snížit náklady na jednotlivá testování. Rozhodně se vyplatí nepodcenit přípravu a průběh testování, to by měl vést zkušený odborník. Šetřit budeme raději jinde, vyzkoušet můžete následující dva tipy:
- Vynechte závěrečnou zprávu. Přizvěte k testování manažery, programátory i všechny ostatní, kteří by ji měli číst.
- Pozvěte si méně uživatelů.
Tvorba závěrečné zprávy je časově, a proto i finančně, náročnou záležitostí. Přímá účast všech zainteresovaných ji může nahradit, navíc tím dojde k bezprostřednímu přenosu dojmů a zážitků, které si při čtení zprávy mohou vytratit. Taková zkušenost je nejlepší pobídkou do dalšího vývoje, protože se všichni účastníci mohou snadněji ztotožnit s potřebnými změnami a pochopit jejich přínos. Samozřejmě není vhodné, aby byl uživatel během testování obklopen dvaceti zvědavci, k tomuto účelu využíváme oddělenou pozorovací místnost. Na následující fotografii vidíte dva monitory - na jeden je duplikován obraz, který vidí na svém počítači uživatel, na druhém jsme v tomto případě měli výstup z oční kamery.
Stačí méně uživatelů?
Také snížení počtu uživatelů pochopitelně vede k úsporám. Nejde jen o odměny za účast, ale i o náklady na zdroje (prostory, technika) a vyhodnocování. Nepodléhejte dojmu, že uživatelské testování je vždy drahé a náročné – i jednoduchý výzkum se třemi uživateli poskytne cenné informace, které byste jinak nezískali. Snížení počtu uživatelů v jednotlivých sezeních však může přinést ještě jinou podstatnou výhodu. Při zachování víceméně konstantních nákladů bývá zpravidla užitečné uspořádat více kol testování a na každé pozvat jen část uživatelů. Pokud si například můžete dovolit testování na devíti uživatelích, uvažujte o třech kolech po třech účastnících. Mezi jednotlivými koly můžete odstranit zjištěné nedostatky a příště již testovat upravenou podobu. Oproti „tradičnímu“ jednorázovému přístupu tak získáte i cennou zpětnou vazbu k navrhovaným úpravám.
Pokud si k tématu chcete přečíst více, základem jsou články celosvětové ikony uživatelského testování a problematiky použitelnosti obecně Jakoba Nielsena. O výhodách uživatelského testování prováděného ve více krocích psal již v roce 2000, přesto článek dosud neztratil snad nic ze své pravdivosti. Pro větší projekty s intenzivním vývojem pak může být inspirací příklad webu TiVo.com, kde web testovali vždy jednou týdně po dobu dvanácti (!) týdnů.
- Why You Only Need to Test with 5 Users
- Fast, Cheap, and Good: Yes, You Can Have It All
- Weekly User Testing: TiVo Did It, You Can, Too
Jaké jsou Vaše zkušenosti s uživatelským testováním? Prováděli jste jej někdy vícekolově? Podělte se s ostatními čtenáři v komentářích!
