Mé první setkání s pojmy „UX“, či „UI“ proběhlo zhruba před dvěma lety.Kolem vizuálního designu motám už nějaký ten pátek, vůči těmto zkratkám jsem nicméně byla do jisté míry slepá, respektive moc mě nezajímalo, co vlastně znamenají. Když si je zadám do vyhledávačů, vyskočí na mě nespočet různých článků a definic toho, jak se tato dvě označení diametrálně liší a nemají společného téměř nic.
Z mého pohledu jsou nicméně UX a UI překrývající se disciplíny, které mají za úkol udělat svět použitelnějším a krásnějším, a ani bez jednoho z nich se nelze obejít při návrhu nejen webových stránek.
Tento článek píši na základě svých dosavadních praktických zkušenostech z práce v agentuře. Je možné, že se tedy bude mé vnímání mírně odchylovat od učebnic.
UX
User eXperience Design - uživatelská zkušenost neboli dojem
UX designér se v první řadě zajímá o koncového uživatele produktu - designu. Tím ale nemusí být jen web design, design aplikace nebo jiné interaktivní prostředí, ale i například automat na lístky MHD, kávovar, výtah nebo navigační systém v budovách… UX je zkrátka všude kam se podíváte. Nemáte se při jízdě v tramvaji zrovna kde chytit? Nevíte jakým směrem otevřít dveře? Jak smontovat skříňku? Chyba není ve vás, ale v UX a špatném přemýšlení nad koncovými uživateli. UX designér se tedy stará o chování, potřeby a emoce uživatelů.
Produkt nebo design musí být vždy užitečný a plnit svou funkci a význam. Pokud si pořídíte nový kávovar, očekáváte od něj výrobu skvělé kávy. Pokud ale nebudete vědět jak kávovar zapnout, jak si zvolit požadovaný druh kávy, jak vyměnit vodu, či doplnit zrnka atd., nejspíš si raději připravíte čaj. UX designér tedy musí zajistit, aby používání a ovládání kávovaru bylo snadné, pochopitelné a uživatel si chtěl kávu připravovat často a měl z celého procesu dobrý pocit. Dobrý pocit totiž zajistí, že si ho budeme chtít zopakovat, takže si s největší pravděpodobností produkt - design oblíbíme, zapamatujeme a budeme se k němu chtít vracet. Dobré UX tedy zákonitě ovlivňuje i dobré postavení firmy na trhu, narůstající klientelu, určité záruky a vlastně vše co si může dobrý business přát.
UI
User Interface - uživatelské rozhraní - vizuální design
UI designér má na starost, aby UX design byl co nejvíce přívětivý v celkovém vnímání produktu. Design musí být tedy jednotně navržen napříč celým produktem (online i offline). Vychází z navrženého wireframu (nebo jiného návrhu), na kterém spolupracuje s UX designerem a musí mít představu a znalosti vycházející z testování a výzkumu, aby trefně vystihl požadavky, emoce, vnímání a použitelnost koncovými uživateli.
Konečným výstupem bývají tedy hotové webové stránky či aplikace a také UI kit, který se s návrhem předá front-end engineerovi, aby mohl začít budovat výsledné rozhraní.
Je velice úzce propojen s vizuálním designem, proto tedy UI designer může navrhovat jak offline tak online produkty (vizitky, plakáty, letáky, bannery,…)
Jak to tedy chodí
Testujte!
Toto zvolání jistě slyšíte ze všech stran, že bez kvalitního testování se stovkami respondentů nemůže začít kvalitní projekt.. Svým způsobem je to pravda, ale jistě nepotřebujete stovky lidí (pokud neděláte kvantitativní výzkum) postačí tedy pár lidí z ulice, z kavárny, známí známých…
O testování a jeho metodách a postupech tento článek sice není, co je nicméně z mého úhlu pohledu nesmírně důležité - mějte při testování přítomné lidi, kteří se projektem budou dále zabývat - UX designer, UI designer, copywriter atd. Usnadní to práci všem zúčastněným a výsledek bude stát za to. Proč? Protože všichni budou chápat z jakého důvodu se která část projektu musí navrhnout, jak má vypadat, co bude uživatelům příjemné a co naopak nikdo neuvítá a v praxi nevyužije (a to i když zadavatel tvrdí opak).
Z testování tedy vyplyne jasné zadání a analýza problémů, požadavků a cílů. V tu chvíli UX designer usedá před kormidlo a navrhne Informační architekturu webu. Přichází čas oblíbených barevných lepíků - Čím více lepíků - tím více UX. Zdi testovací místnosti se tedy změní v barevné peklo, ze kterého se z pravidla vytvoří uhlazený ,,pavouk“ struktury webu. Další částí práce je vytvoření prototypu webu. Wireframe (alespoň u nás v Sherpas) je již interaktivní a zadavatel se s ním může seznámit v podobě, která se způsobem užívání z velké části neliší od konečných webových stránek. Zde je důležité zapojit i copywritera, který nasadí jednotný tone of voice a celkovou strukturu textů. Copywriting je nedílnou a velice důležitou součástí celého procesu, často se totiž může stát, že pokud se pracuje jen se zástupným textem, nasazení smysluplného ,,ostrého textu“ nabourá již vzniklý design.
Po dobře připraveném a všemi stranami schváleném wireframu se kapitánem projektu stává UI designér, ten zpravidla připraví inspirační analýzu, laicky řečeno podívá se jak vypadá konkurence na trhu a pouští se do práce. Řeší tedy konečný design webových stránek - s tímto se setkává konečný uživatel, který produkt používá a interaguje s ním. Design by měl být tedy atraktivní, uživatelsky přívětivý, dostatečně ,,hezký“, měl by podporovat brand firmy, pro kterou je tvořen, tudíž být dobře zapamatovatelný, příjemný, aby se uživatelé chtěli vracet a samozřejmě informačně hodnotný.
Obě větve UX a UI designu jsou tedy blízce propojeny, není to však totéž. Pravdou je, že dobré UI nezachrání špatné UX a naopak. Pokud se koukáte na něco vizuálně krásného, ne vždy to znamená, že se vám to bude dobře používat. Stejně tak jako když se vám něco dobře používá, neznamená, že je to hezké.
Výsledkem každého projektu by tedy měl být produkt, který se dobře, snadno a pochopitelně užívá, je vizuálně pěkný a vždy se přizpůsobuje potřebám jeho uživatelů.
