V posledních týdnech a měsících stoupla ze strany některých inzerentů poptávka po inzerování zdravotnických, hygienických či ochranných pomůcek. Jasnými zástupci jsou respirátory, štíty, roušky či obyčejná dezinfekce na ruce. Je logické, že k tomuto kroku ve světle událostí uplynulých měsíců došlo. Neboť tam kde roste poptávka, logicky roste i nabídka. To se stalo i v tomto případě a mnoho prodejců, jejichž ověřenost a kvalitu nechme nyní stranou, se rozhodlo prodávat právě ony zmíněné zdravotnické či hygienické pomůcky.
Samozřejmě chtěli tyto produkty také propagovat na internetu a být vidět před konkurencí, která najednou vzrostla. Chtěli zkrátka prodat to, po čem byla poptávka. Zde však vystupuje do popředí problém, který do této doby nebyl až tak patrný.
Hlavní světový vyhledávač Google začal nové inzeráty na tyto produkty zamítat a ve velké míře rovnou blokovat. S odkazem na strohou odpověď v nápovědě, že se jedná o citlivou událost. Budiž, Google má svou politiku a má spoustu jiných pravidel a omezení, co lze/nelze inzerovat. Ostatně je to jeho systém, a tak inzerenti musí respektovat jeho podmínky, ať už si je upravuje jakkoliv.
V březnu letošního roku Google vydal prohlášení, že každé „ohrožení veřejného zdraví“ bude považováno za citlivou událost. Co se přesně pod ohrožením veřejného zdraví podle Googlu skrývá, nevíme. I taková obyčejná chřipka může být pokládána za ohrožení zdraví a v extrémním případě se můžeme v budoucnu dočkat zamítnutí reklam na papírové kapesníky, které jsou při chřipce či pylové alergii víceméně nezbytné. Ale přece nebudeme zneužívat chřipku pro prodej kapesníčků.
Nicméně se dostávám k jádru pudla – ať jsou pravidla ze strany Googlu nastavená jakkoliv, měla by platit pro všechny inzerenty stejně. To možná i teoreticky někde Google tvrdí, bohužel realita je v tomto případě úplně jinde. A žel Bohu, ani interní zaměstnanci Googlu nemají k dispozici dostatek informací. Osobně jsem to s kolegy ověřil při několika konzultacích právě s pracovníky podpory Googlu.
Jednou nám doporučili novou reklamu poslat znovu na schválení, jindy zase nahlásit reklamu konkurence, která se na specifické výrazy zobrazuje. Jindy mi zaměstnanec Googlu tvrdil, že už „nejsou tak přísní“ a že mám reklamu zkusit znovu spustit, aby byla následně opět zamítnuta atd.
Je to takové kolečko, kdy si zodpovědnost přehazují jednotlivé interní týmy mezi sebou a nikdo neví přesně proč se inzerent „A“ může zobrazit a inzerent „B“ má s totožným produktem prostě smůlu. Asi záleží na tom, jak se kdo ze zaměstnanců vyspí a zda mají zrovna náladu na to hrát si na hodného a reklamu pustit nebo být za zlého a reklamu neschválit.
Google bezpochyby těží z toho, že je to obří moloch a ví, že má nad inzerenty navrch. Může si tedy hrát na cenzora a cokoliv, co se mu zrovna na základě nějaké interní směrnice nelíbí, zamítnout. Například u českého konkurenta Googlu jsme se s kolegy s tímto přístupem nesetkali. Zda je to správně nebo ne, tu nechci rozebírat. Minimálně to ale vypadá, že podmínky jsou zde pro všechny stejné.
Postupem času Google svoje podmínky zpřesňuje a tak nyní, je dle jejich nápovědy, možné spustit takové reklamy od vládních organizací, poskytovatelů lékařské péče, nevládních organizací, mezivládních organizací, ověřených inzerentů volebních reklam a účtů spravovaných ze soukromého sektoru s historií dodržování zásad, kteří chtějí veřejnosti poskytnout relevantní informace. Zda tomu tak ovšem je ve skutečnosti, vědí asi jen oni sami, možná ale ani to ne.
