V úterý 20. října 2009 odstartoval již devátý ročník konference WebTop100 pořádané Dobrým webem v konferenčním centru City. Na místě se jako už tradičně sešla odborná veřejnost zastoupena především z řad specialistů úspěšných firem a nezávislých odborníků. Letošní ročník konference byl mým vůbec prvním, kterého jsem se zúčastnil a asi proto ve mne zanechal silný dojem, proto se vám pokusím v následujících řádcích nastínit jednotlivá témata. Nejprve však pár slov úvodem k programu a moderátorovi.
Úvodem
Program konference byl rozdělen hned do několika tematických okruhů, které byly dále proloženy panelovou diskuzí. Vyvážení témat se mi zdálo dobré. Informace, které jsem si odnesl pak zpravidla velmi užitečné. Můj pohled na hlavní tematické bloky respektive panelové diskuze, pak hledejte níže.
Moderátorem byl dobře známý Adam Zbiejczuk, bývalý „první bankovní blogger v ČR“, který se vtipně na svém blogu charakterizuje jako kavárenský povaleč a internetový cestovatel. Z mého pohledu musím říct, že volba Adama jako moderátora se mě osobně zdála jako dobrý krok. Adam jako moderátor obstál. Svými trefnými komentáři respektive dotazy k jednotlivým tématům napomohl tomu, aby byly vyřčeny všechny podstatné otázky, které se vkrádaly na mysl.
Využití sociálních sítí pro firemní propagaci
Jako první se na konferenci představil Martin Horváth z Pelikantravel. S přednáškou, která vycházela ze zkušeností Pelikántravelu nabytých z kampaní na Facebooku. Kontroverzní název kampaně „potřebuji dovolenou“, ve kterém není žádné propojení s firmou byl označen za ne úplně nejlepší, jak publikem, tak samotným přednášejícím, který posléze konstatuje, že z chyb se člověk učí. Další zkušenosti Pelikántravelu na Facebooku zahrnovaly ankety a soutěže, které dle slov přednášejícího už nebyly tak úspěšné. Martin Horváth tedy uzavírá svou přednášku poznatkem, že na Facebook již jsou lidé zvyklí a tedy je potřeba vynaložit mnohem více úsilí abychom je oslovili,lidé prostě už přestali bezhlavě klikat na všechno, co tam vidí.
Druhým aktérem tohoto tematického okruhu byl pan Radim Hasalík z firmy ESET, který ve svém představení prezentoval zkušenosti ESETU se skupinou „Nemáme rádi viry (ESET)“ na Facebooku. Jako hlavní poselství, které jsem si z přednášky pana Hasalíka, odnesl byl návod, jak postupovat při založení skupiny s cílem získat 10 000 fanoušků na Facebooku. Název skupiny musí být dostatečně úderný a současně musí vystihovat co firma dělá. Získání fanoušků začíná u vlastních přátel. Publikace exkluzivního materiálu online i offline. Aktivní zapojení fanoušků formou anket. Tento způsob pojetí získávání fanoušků přinesl ESETu po prvních šesti měsících 5000 fanoušků. Pro další růst skupiny se ESET rozhodl investovat do placené reklamy, přičemž se zaměřili hlavně na nízkou CPC. Výsledkem bylo 10 000 fanoušků skupiny, což je daleko nejvíce z antivirových firem. Jako hlavní přínosy skupiny na Facebooku při práci cca 20 minut denně, byly identifikovány tyto poznatky: zlidštění firmy v očích lidí, zpětná vazba od klientů a samozřejmě podpora promo akcí firmy.
Třetím přednášejícím z tohoto pro mne nejatraktivnějšího tematického bloku byl pan Patrick Zandl šéfredaktor serveru Lupa.cz, který svým důvtipem oživil dopoledními hodinami poznamenaný sál. Příchodem pana Zandla celý sál ožil. Patrick se pustil do prezentace výsledků velkého průzkumu využití firemního Twitteru v ČR. Výsledky průzkumu mimo jiné ukázaly, že firmy, které nejvíce využívají Twitter jsou technologické firmy a eshopy. Mezi nejčastější chyby patří neodpovídání na dotazy, malá čtenost a málo folowerů. Problémem Twitteru pak je lokalizace, která postrádá češtinu, přestože pan Zandl upozorňoval publikum, že byl ujištěn vývojáři Twitteru, že polština tam jistě brzy bude.
Kde jsou limity PPC reklam?
Po krátkém občerstvení jsem se už nemohl dočkat nadcházející panelové diskuze na téma limity PPC. U pultíku na podiu se vedle sebe usadili pánové Michal Tůma z Invia.cz, Lukáš Krejza za Aukro.cz, Jiří Chomát za Seznam.cz a Martin Rozhoň za společnost VIVANTIS.
Jako první se mikrofonu chopil Michal Tůma a připomněl, že limitů, které se dají překonat, je hned několik jako například některé limity dotýkající se spouštění, plánování a sledování kampaní. Jak jsem tedy pochopil limity, které lze překonávat můžeme hledat naprosto ve všech fázích PPC. Martin Rozhoň se jako první pokusil zodpovědět podmanivý název tematického bloku, když poukázal na možné limity PPC, za které označil striktní pravidla, kdy je problém se vůbec odlišit od konkurence. Dalším problémem pak podle Martina Rozhoně je, že se inzeráty víceméně opakují a jediná možnost jak se odlišit, je zvýšit nabízené ceny. Svou řeč pak zakončil myšlenkou, že jediným skutečným limitem je schopnost odlišit se v rámci kreativity. Zajímavým dotazem z publika byla otázka konverzního poměru, jejíž zodpovězení mne osobně velmi zajímalo. U mikrofonu se postupně všichni řečníci shodli, že konverzní poměr přesahující 1 % lze vnímat jako dobrý výsledek. Dalším momentem diskuze, na který všichni přítomní čekali s napětím stejně jako já, byla otázka spojená s nově připravovaným Sklikem. Jirka Chomát ze Seznam.cz řekl, že doufá, že se jeho týmu podaří spustit nový Sklik v průběhu léta 2010 tak, aby plně nahradil stávající funkčnost a seznam mohl spustit svůj vlastní PPC systém. Na další podrobnosti se pan Chomát už zdráhal odpovídat, a tedy moc nového jsem se nedozvěděl.
Vliv offline reklamy na návštěvnost
Pan Miroslav Jiřík ze společnosti TMobile řekl, že v offline marketingu se pracuje zejména s televizí, tiskem či outdoorovou reklamou. Offline reklama je specifická pro tradiční značky, ale dnes už také i pro některé internetové (dobrým příkladem je Mall.cz). Zajímavou hodnotou, kterou jsem si z konference odnesl, byl statistický fakt, že 67 % zákazníků začne realizovat vyhledávání po té, co shlédnou offline reklamu, přičemž nejdůležitějším offline médiem je jednoznačně televize.
Dalším zajímavým statistickým údajem, který Mirek Jiřík uvedl, bylo, že jen 12 % zadavatelů zkouší měřit vliv offline médií na online kanál. Na praktických ukázkách v prezentaci bylo možné vidět zkušenosti TMobile za uplynulý rok s touto problematikou. Například Youtube klip shlédlo 14 mil. uživatelů. Televize a internet spolu velmi dobře spolupracovaly. Mirek uzavřel svou přednášku vzkazem pro agentury, snažte se pochopit zadavatele a jejich cíle, abyste mohli nabízet efektivní komunikaci.
Lokalizace webu
Panelová diskuze na téma lokalizace webu, které se zúčastnili pánové Karel Dohnal z AVG Technologies, Jaroslav Haš ze společnosti Jan Becher – karlovarská becherovka, Miloš Endrle ze společnosti Geewa a Josef Kubovský za CEET, uváděla jako dobrý příklad celosvětově nejúspěšnější lokalizace křesťanství.
Zásadním poznáním dále tedy bylo, že lokalizace není to samé co překlad. U překladu se soustředíme na přeložení textu. Kdežto u lokalizace musíme sledovat i jiné faktory jako jsou například jiný grafický layout webu nebo problematika tykání a vykání v oslovování uživatelů. Nicméně pokud se soustředíme jenom na překlad, pak je dobré mít na paměti, že nejlepší překladatelé textu jsou uživatelé.
Testování použitelnosti webu s i bez oční kamery
Případovou studii o testování použitelnosti webu s i bez oční kamery přednesl Luboš Plotěný (Dobrý web) společně s nezávislým marketingovým konzultantem a odborníkem na výzkumy v oblasti testování použitelnosti webových stránek oční kamerou Tomášem Bláhou (Eyetracker.cz).
Důležité informace, které jsem si odnesl z této přednášky, jsou, že oční kamera přináší ke klasickému testování odpověd na otázku, kam se uživatelé dívají a co je zaujme. Při využití oční kamery uživatel normálně sleduje monitor. Speciální čidla zaměří jeho oči a vyhodnotí, kam se dívá. Jak jsem se však dozvěděl z přednášky, největším úskalím oční kamery je interpretace výsledných dat. A tedy záleží na tom jaký, zadáte uživateli úkol, protože heatmapa té samé stránky může vypadat naprosto jinak než při zadání jiného úkolu na jedné a té samé testované stránce. Výstupy ovlivní nejen to, jaký má uživatel úkol, ale i v jaké situaci ho dostane. A dále pak záleží na časovém úseku, na který se zaměříme, například prvních 5 vteřin na stránce versus 1 minuta.
Jak se konference líbila vám?
Co si o konferenci myslíte vy? Byli jste s letošní konferencí spokojeni nebo vás spíše zklamala? Víte o něčem, co by na programu příště rozhodně nemělo chybět? Uvítáme jakýkoli námět, který pomůže příští ročník vylepšit.
Další materiály
Pokud se chcete o uplynulé konferenci dozvědět ještě více, můžete navštívit např. záznam z online reportáže, fotogalerii a samozřejmě prezentace přednášejících ke stažení na http://www.webtop100.cz/konference/program.
