Vibecoding: dobrý sluha, zlý pán?

Dozvíte se například:

Co je to vibe coding a jaké nástroje dnes vládnou trhu. Proč je dobré stále znát základy a umět AI správně úkolovat. Jak AI zvládá marketingovou přípravu a právní compliance. Proč AI nevytvoří skutečnou značku a weby vypadají přes kopírák. Kde je pomyslná hrana, za kterou už umělá inteligence projekt neutáhne.

Vibecoding dobrý sluha zlý pán

Upravený přepis rozhovoru Michala s Tomášem

Michal: Vážení přátelé, po čase tu máme další díl Sherpas Vysílačky. Děkujeme, že nám zachováváte přízeň a že jste si nás pustili. Dnes jsme si s Tomášem řekli, že je čas trochu rozebrat téma, které je v posledních měsících nesmírně silné. Tím tématem je vibe coding, tedy tvorba menších či větších webů, digitálních produktů a aplikací s intenzivním využitím různých AI nástrojů.

Michal: Na začátek dám malý spoiler. Žijeme v době naprosto geniálních nástrojů, o kterých jsme si ještě nedávno mohli nechat jen zdát. Zároveň jsme čím dál víc přesvědčeni, že se ani do budoucna neobejdeme bez přístupu human first. Po počátečním okouzlení to v posledních týdnech a měsících znovu vyplouvá na povrch.

Michal: Začněme proto krátkým podcastovým úvodem do vibe codingu. Posluchači asi tuší, o co jde, ale co si dnes reálně představit pod tím, když někdo řekne, že přes AI nakódoval web? Co to znamená a co to přináší?

Tomáš: Každému to může přinést něco jiného. Zkušenému designérovi to zrychlí práci a prodlouží ruce. Úplnému začátečníkovi, který si řekne, že chce vlastní web, to otevře obrovskou škálu možností, jež pro něj byly ještě před rokem nebo dokonce před několika týdny prakticky nedostupné. Pomoci to může každému, kdo chce vlastní web nebo se webům věnuje profesionálně.

Michal: Je to hrozně lákavé. Člověk jako já, který se kódu téměř nevěnoval, najednou dokáže vytvořit něco, co alespoň trochu dává smysl.

Tomáš: Sám jsem pár webů nakódoval, i když nejsem kodér. Učil jsem se to pro zábavu a něco z toho vzniklo. Pokud máte alespoň drobné znalosti webu, třeba HTML, může být práce klidně desetkrát rychlejší.

Michal: Ke znalostem se ještě dostaneme. Nejdřív se podívejme na nástroje. Co se dnes nejčastěji používá, když si chce člověk něco vytvořit?

Tomáš: Za sebe doporučím Claude Code. Já ho pouštím přímo v počítači, nepoužívám jeho samostatnou aplikaci. V tuto chvíli je to pro mě nejzajímavější varianta, ale do různé míry vám pomohou i ostatní AI nástroje. Srovnatelný mi připadá také nástroj od ChatGPT.

Michal: Pro pořádek v názvech: ChatGPT je konverzační rozhraní a nástroj pro kódování od OpenAI se jmenuje Codex. Připadá mi, že je na podobné úrovni. Claude Code se ale dnes dá označit za určitý nadřazený standard.

Tomáš: S Claude Code jsem se sžil poměrně rychle a doporučil bych ho.

Michal: Vibe coding a tvorba zajímavých věcí bez znalosti programování jsou velmi lákavé. Často slýchám, že nejdůležitější je mít nápad a konkrétní cíl, za kterým člověk jde. Pak má motivaci věnovat projektu čas a nepálí drahocenné tokeny zbytečně.

Michal: Zároveň se řeší udržitelnost. Jak zrádné může být zavřít se na víkend, kódovat něco bez reálného využití a spálit přitom spoustu vlastního času i dalších prostředků? Jak by k tomu měl člověk přistupovat z morálního hlediska?

Tomáš: Začnu u nápadu, protože ten je opravdu důležitý. Sám jsem si to vyzkoušel. Měl jsem nápady, zavřel jsem se nad nimi na několik dní a připravoval rozsáhlejší projekty. Připadaly mi skvělé, dokonce jsem k nim vytvořil reklamu, ale potom jsem zjistil, že stejný nebo podobný nápad měly desítky dalších lidí v Česku i ve světě. Vymyslet něco opravdu nového a skvělého jen tím, že se na víkend zavřete doma, by byl malý zázrak.

Tomáš: AI přesto dokáže pomoci téměř s čímkoli. Nejsem kodér ani webař, ale pomocí těch nástrojů jsem vytvořil zajímavé aplikace, které sám používám. Komerční využití a monetizace jsou ovšem složitější.

Michal: Dají se už sledovat nějaké vzorce? Je komerční využití sice hezký cíl, ale velmi obtížně dosažitelný, nebo to vidíš jinak?

Tomáš: Dnes si může téměř kdokoli pomocí vibe codingu vytvořit v podstatě cokoli. Technické možnosti jsou široké. Záleží ale na tom, jaké další dovednosti člověk má a čeho chce aplikací nebo webem dosáhnout.

Michal: Buďme konkrétnější v byznysové sféře. Mluvme k lidem, kteří už mají weby, dělají reklamu, prodávají produkty online a potřebují dobrou digitální prezentaci. Co mohou reálně očekávat od intenzivnějšího využití AI nástrojů při dalším navrhování své komunikace?

Tomáš: U většího webového projektu záleží na systematičnosti designéra nebo vývojáře. AI mu prodlouží ruce, dovolí mu sáhnout na zajímavější věci a práci urychlí. U rozsáhlejších projektů ale zrychlení není tak dramatické, protože člověk musí práci stále kontrolovat.

Tomáš: AI může práci také zkvalitnit. Kód bývá často čistší a stroj neudělá některé chyby, které by mohl udělat člověk. Neznamená to, že vývojáři pracují špatně. Jen je AI v některých úlohách velmi přesná.

Michal: Máme tedy spoustu geniálních nástrojů, které nám rozvazují ruce. Je podle tebe bezpečné jim důvěřovat do takové míry, že se společnost zbavuje části lidské práce, kterou těmto úkolům dříve věnovala?

Tomáš: Co se týče práce, toho bych se nebál. Kde může AI práci usnadnit, urychlit, zlepšit nebo zkrášlit, tam bych ji využíval naplno. Jinou otázkou je bezpečnost dat, GDPR a navazující problémy. Tam bych byl opatrnější.

Tomáš: Například bych AI nepouštěl do vlastní databáze ani ji bez rozmyslu nenapojoval na datové nástroje, třeba na analytiku. Tomu se zatím vyhýbám.

Michal: Dělá to ale spousta lidí, ne?

Tomáš: Dělá to spousta lidí.

Michal: Setkal ses s případem, kdy si někdo pustil Claude do analytiky, Power BI nebo jiného podobného nástroje a AI tam udělala takovou paseku, že se všechno muselo nastavovat od začátku?

Tomáš: Osobně ne. Na vlastním webovém projektu jsem AI do analytiky pustil a vytvořila pěkné přehledy, aniž by něco pokazila. Z doslechu a z článků ale znám případy, kdy AI dokázala něco zásadně zbourat.

Michal: Jak velkou výhodu má uživatel, který už zná základy HTML, CSS nebo jiné části webového vývoje? Potřebuje je vůbec? Jak složité je do Claude Code vstoupit pro úplného začátečníka?

Tomáš: Na profesionální úrovni jsou takové znalosti nutností. Opravdu rozsáhlé webové projekty nejsou vhodné pro člověka, který se rozhodne, že si bez jakýchkoli zkušeností udělá web. Tudy cesta nevede.

Tomáš: Pokud ale někdo chce menší webovou prezentaci, kterou bude občas upravovat, znalost HTML nebo programování je velmi užitečná, ale není podmínkou. Důležitější je vědět, jak web funguje a co musí obsahovat: cookie lištu, měření, hosting a další prvky potřebné k tomu, aby se web uživatelům zobrazil v prohlížeči.

Tomáš: Ani tyto věci nejsou pro laika nepřekonatelné. Dají se nastudovat a naučit. Úplný začátečník možná nedosáhne stoprocentního výsledku, ale po jednotlivých krocích se k funkčnímu webu dostane.

Michal: Napadá mě související otázka. Jsem laik, mám dobrý nápad a vím, že ho už někdo realizoval. Když dám nástroji, například Claudu nebo Codexu, jasný inspirační podklad v podobě konkurenčního projektu, dokáže ho napodobit tak, aby nebylo vidět, že jde o kopii? Jak je to s duševním vlastnictvím?

Tomáš: Dokonce mu lze zadat, aby okopíroval něco hotového a upravil vzhled. Zkoušel jsem to a výsledek nebyl špatný. Záleží ale na struktuře konkurenčního projektu. U většího systému to nástroj v požadované rychlosti nenavrhne a výsledek zřejmě nebude funkční. Za projektem navíc musí být vlastní myšlenka a něco, co přinese navíc.

Michal: S tím souvisí určitá sterilita webů a aplikací vytvořených pomocí AI. V mém inboxu se v poslední době množí nabídky různých drobností, které jsou si podobné jako vejce vejci. Při běžné rešerši už lze často poznat web, který vznikl za půl hodiny prostřednictvím Claude Code. Vzniká další vrstva AI balastu.

Michal: Jak do webu při využití AI nástrojů dostat správný uživatelský pocit a něco autentického?

Tomáš: To dokáže jen designér. Nejsem designér, ale přes AI jsem postavil několik webů a uplatnil jsem na nich znalosti z oboru. Díky tomu jsou lepší, přesto jsou pořád do určité míry šablonovité a podobají se dalším webům vytvořeným přes AI.

Tomáš: Rozhodující je lidský prvek. Odborník nebo designér webu vdechne autenticitu.

Michal: Dají se tyto dva světy propojit?

Tomáš: Jak to myslíš?

Michal: Například tak, že základní struktura a funkce vzniknou pomocí Claude Code a potom na ně naváže někdo se zkušeností v UX.

Tomáš: Vidím to spíš obráceně. Nejprve vzniknou wireframy a návrh od designéra. AI potom pomáhá naplnit finální design a doplnit jednotlivé prvky. Designér návrh vrací, upravuje a s AI si ho postupně předává.

Michal: Takže pokud to chceme dělat pořádně, měli bychom začít úvodním zamyšlením a třeba návrhem ve Figmě.

Tomáš: Stoprocentně. Znovu jsme u nápadu. I AI vymyslí dobrý nápad, ale člověk ho obvykle udělá lepší.

Michal: Proč jsou si weby vytvořené pomocí AI tolik podobné?

Tomáš: Je to jednoduché. AI je chytrá a práci si usnadňuje. Má k dispozici veřejné databáze a běžně používané technologie, které určují design i vnitřní fungování webu. Patří mezi ně například Tailwind, shadcn/ui nebo React. AI sáhne po nejpoužívanějším řešení, protože je dostupné a práci urychlí. V rámci jednoho projektu to funguje dobře, ale když se stejný postup opakuje, weby si začnou být podobné.

Michal: Když hledám kreativitu a odlišnost, bez designéra se tedy neobejdu.

Tomáš: Přesně tak.

Michal: Podívejme se na marketingovou stránku. Jak relevantně dokážou kódovací nástroje pracovat s analytickými a marketingovými službami, jako jsou Google Analytics, Ads nebo Search Console? Naznačil jsi, že bys jim úplně nevěřil. Proč?

Tomáš: Jsou to dvě různé věci. Jedna je nechat Claude nebo jiný nástroj analyzovat data a něco v nich měnit. Druhá je pomocí AI nasadit na web měřicí nástroje nebo cookie lištu. Tuto druhou část zvládá AI skvěle i pro laiky.

Tomáš: Člověk ale musí vědět, co chce: že cookie lišta musí být na webu, že má fungovat podle souhlasu uživatele a podobně. AI poradí vhodný postup, ale právně a věcně správné nastavení stále vyžaduje lidské zamyšlení. Kdo ví, co je Google Analytics, ten je přes Claude Code na web nasadí bez větších problémů.

Michal: Zkoušel jsi to?

Tomáš: Ano. Je to v pohodě a AI člověka provede celým postupem. Řekne mu, kam kliknout, co přepnout a jak službu nastavit. Musí ale vědět, že daný nástroj na webu chce nebo potřebuje.

Michal: Když se posuneme ke GDPR a ochraně dat, jak je to tady?

Tomáš: Odpověď je podobná a berte ji jako můj názor. Pro malý webový projekt, například prezentaci truhláře s kontaktem, ukázkami práce a galerií, mohou stačit texty k GDPR nebo obchodním podmínkám navržené ChatGPT či jiným nástrojem, pokud člověk zkontroluje správnost údajů.

Tomáš: U větší firmy a rozsáhlejšího projektu bych přizval právníka, protože bych měl obavy. Řada současných webů přitom nemá žádné podobné texty. Je lepší mít návrh od AI a údaje zkontrolovat než nemít nic.

Michal: Jedním z nejdiskutovanějších témat je bezpečnost při uchovávání firemních dat a jejich předávání třetím stranám, které mohou sídlit ve Spojených státech nebo v Číně. Jak se k tomu firmy stavějí a jak by se stavět měly?

Tomáš: Velmi různě. Někdo se toho nebojí a pošle do AI všechno včetně klientských databází nebo dat z e-shopu. Jednoznačnou odpověď nemám. Teoreticky by to mohlo být v pořádku, ale člověk nikdy neví. Malý prezentační web obvykle žádnou klientskou databázi ve svých útrobách nemá, takže tam podobné riziko nevzniká.

Tomáš: Jednotlivé části lze také oddělit. AI může pomoci s designem a prvky na webu, zatímco databáze a další citlivé systémy běží jinde, bez přístupu umělé inteligence. To může být v současnosti ideální a bezpečná kombinace.

Michal: Řešme také cenovou efektivitu. Představa, že je vše automaticky levné, může být mýtus. Projekt spotřebuje čas a kromě hlavního nástroje bývá propojen s dalšími platformami. Jaké náklady má člověk očekávat?

Tomáš: U samotného AI nástroje existuje několik variant. Verze zdarma umožní jen omezenou práci, protože se tokeny rychle vyčerpají. Placené varianty se liší. Claude má přibližně tarif kolem pěti set korun, vyšší kolem dvou a půl tisíce a další snad kolem deseti tisíc korun. U tarifu za dva a půl tisíce jsem se při běžné práci téměř nedostal k vyčerpání tokenů. Neprováděl jsem ale dlouhé noční analýzy, spíš jsem postupně zadával změny a kontroloval výsledky.

Tomáš: Pokud máte jeden webový projekt, pravděpodobně stačí nejlevnější varianta. Kdo pracuje na více projektech nebo pro klienty, bude potřebovat vyšší tarif. Další náklady souvisejí s provozem webu. Téměř vždy zaplatíte za doménu. Česká doména stojí zhruba dvě až tři stovky ročně, takže v celkovém kontextu jde o malou částku.

Tomáš: Za hosting menšího projektu můžete podle objemu dat zaplatit přibližně pět set až tisíc korun ročně. Alternativou je platforma, například Vercel, která může být pro nekomerční použití zdarma. Podobně funguje GitHub: nekomerční použití může být zdarma, u komerčních projektů si za některé služby připlatíte.

Tomáš: Stejný princip platí pro další komponenty. E-mailová databáze, rozesílání, přihlašování, automatizace nebo formuláře využívají další služby. Například Resend je do určitého počtu e-mailů zdarma, ale při komerčním využití se platí. Náklady se tak mohou nasčítat, nebo může menší nekomerční projekt kromě domény fungovat téměř zdarma.

Michal: Důležitým tématem je udržitelnost kódu a projektu. V tradičním světě lze do kódu vstoupit a projekt aktualizovat ručně nebo pomocí jiného nástroje. Jak to funguje ve světě vibe codingu?

Tomáš: Je to trochu problém. Po aktualizaci se někdy může změnit design. Riziko lze výrazně omezit tím, že nástroj držíme v jasných kolejích. Slouží k tomu například soubory v Markdownu, ve kterých pravidelně popisujeme, co a jak má vypadat. Nástroj si je při další práci znovu přečte.

Tomáš: Já po každé designové nebo funkční změně nástroji řeknu, aby tyto soubory aktualizoval. Při novém spuštění do nich nejprve nahlédne a rychle zjistí, co dělal dříve a co v další části dělat nemá. Udržitelnost tedy řešit lze.

Michal: Překlopme se k emocím, designu a značce. Prostřednictvím AI si můžeme nakreslit vlastní logo a na první pohled může dávat smysl. Je to ale správný způsob budování identity a značky? Proč AI pro tyto disciplíny raději nevyužívat bez omezení?

Tomáš: Otočil bych to. AI je pro tento účel vhodná, ale záleží pro koho. Zedník, který chce web a jednoduché logo, nemusí platit desítky nebo stovky tisíc za designový a logomanuál. Pro něj má AI obrovský přínos. Prodává se především svým jménem a kvalitou práce, takže přesná podoba loga nemusí být zásadní.

Tomáš: Na druhé straně AI sama nevytvoří celý projekt od A do Z, pokud jde o design a smysl značky. Něco rozpracuje a výsledek bude vypadat použitelně, ale opravdu dobrou a promyšlenou značku za člověka nevytvoří.

Michal: Zkoušel jsi složitější integrace, například platební bránu nebo větší databázi? Dá se na ně AI už nasazovat a věřil bys tomu?

Tomáš: Dá se to a dokonce bych tomu věřil. AI tyto integrované nástroje nevytváří, jen je propojuje. Platební bránu jsem nezkoušel, ale pokud si zaplatíte službu některého poskytovatele a necháte si poradit s nasazením na web, měla by fungovat.

Tomáš: Stejně lze přidat přihlášení, opt-in e-maily nebo formulář. Funguje to proto, že vnitřní systém běží jinde. Jde o hotovou službu, která bývá u platební brány nebo databáze také dobře zabezpečená.

Michal: Na závěr mě zajímá nejlepší možný use case. Kdy dnes AI kódování nebo vibe coding dává opravdu jasný smysl a kdy naopak ne?

Tomáš: Napadají mě tři dobré příklady. První je pomoc profesionálovi s čímkoli. AI mu umožní rozvinout nový nápad, něco doladit a práci zrychlit.

Tomáš: Druhý příklad je člověk, který má nápad, ale nemá prostředky na jeho realizaci. Pokud už má určité znalosti webu nebo programování a chce uskutečnit opravdu dobrý nápad, AI mu v tom může výrazně pomoci.

Tomáš: Třetí příklad je truhlář, zedník nebo kdokoli, kdo chce malou funkční webovou prezentaci, do které během roku zasáhne jen minimálně, třeba kvůli úpravě ceníku.

Michal: A co když máš stávající projekt, do kterého už jsi investoval hodně peněz a času a který vydělává? Co když potřebuješ například landing page?

Tomáš: Landing page je v pohodě a může být čtvrtým příkladem. Ty lze pomocí AI vytvářet velmi rychle. Něco jiného je pustit AI do už zaběhnutého webu.

Michal: U typické kampaně bys tedy doporučil vytvořit landing page mimo stávající web podle zadání, které respektuje vizuální a značkovou identitu společnosti, ale nepouštět AI k datům existujícího projektu.

Tomáš: Landing page obvykle nestojí na starých datech. Často sbírá nová samostatně a jejím úkolem je přivést potenciálního zákazníka k nákupu, objednávce nebo zanechání e-mailu. Právě pro landing page je AI možná nejvhodnější, protože rychlost vytvoření samostatné stránky je obrovská.

Michal: Tím jsme prošli naprosté základy disciplíny zvané vibe coding. Určitě se k ní brzy vrátíme, protože se jí budeme zabývat my i každý, komu je digitální svět blízký. Díky za úvod a postřehy.

Tomáš: Super, díky.